Farnosti bez hranic
V sobotu 28. května 2016 se ve farnosti Kunštát uskutečnilo děkanátní setkání mládeže pod názvem Farnosti bez hranic, na který vyrazila i mládež z lysické farnosti, vyzbrojená modlitbami a dresy zelené barvy. Den začínal společnou mší svatou v kunštátském kostele, po které následovaly soutěže pro týmy z okolních farností.
Týmy z jednotlivých farností byly barevně rozlišeny barvami, které si několik dní předem vylosovaly. Na Lysice padla zelená barva, a vzhledem k této barvě a k premiéře na tomto dni se lysický tým shodnul na příznačném názvu: „Zelenáči“. Jednotlivé týmy se představovaly po skončení mše, formou předpřipravených prezentací a videí, s krátkým popisem jejich farních společenství a aktivit. Některé týmy předvedly opravdu vtipně pojatá a kvalitně zpracovaná videa, se kterými by obstály i v Hollywoodu.
Jako další byly na programu soutěže, kvůli kterým byl nutný přesun z kostela na hřiště za farou. Soutěže se skládaly z několika disciplín a vzhledem k tomu, že letošní rok je Svatým rokem milosrdenství, tak byly jednotlivé disciplíny inspirované skutky tělesného milosrdenství.
První disciplínou bylo ujímat se lidí bez domova. Zde týmy soutěžily na čas ve stavění stanu. Dále, při navštěvování nemocných, se vždy dva z týmu oblékli do nemocničních ochranných oděvů a na rukou přenášeli třetího po vytyčené trase. Dávat pít žíznivým probíhalo formou přenášení věder s vodou. Při sycení hladových se tým posadil do kruhu okolo mísy piškotů se lžící na dlouhém prutu, kterou si jednotlivě v týmu předávali a každý v kruhu musel vždy nabrat piškot a nakrmit toho naproti sobě. Pro oblékání nahých posloužila dětská panenka, kterou dva členové týmu na čas oblékali. Při navštěvování vězněných byly po hřišti rozmístěny cedule ve tvaru klíčů s otázkami, které sloužily k vyluštění tajenky. Poslední disciplínou bylo pohřbívat zemřelé, nebo také jak se jedna z organizátorek několikrát vtipně přeřekla: „Pohřbívat nemocné“, za což byla odměněna potleskem. Při této disciplíně byly po hřišti rozmístěny cedule tvaru náhrobků, na kterých byly napsány výroky významných postav z Bible a stručné charakteristiky světců, jimž jsou zasvěceny kostely farností, ze kterých přijela soutěžní družstva. Úkolem týmu bylo doběhnout k náhrobku, přečíst výrok, běžet nazpět a uhádnout, které osobě je náhrobek určený.
Po soutěžích následovalo vyhlášení umístění jednotlivých týmů a ocenění všech účastníků. Celou akci zakončil průchod bránou milosrdenství a obrovský potlesk jako pochvala a poděkování organizátorům za vtipně a kreativně navržené disciplíny a všem zúčastněným.
